Dělený elektromagnetický průtokoměr se skládá ze dvou hlavních částí: průtokové trubice a vysílače. Průtoková trubice je vyrobena z nemagnetického materiálu a obsahuje dvojici elektrod namontovaných na protilehlých stranách. Když tekutina protéká trubicí, vytváří na elektrodách napětí, které je přímo úměrné rychlosti tekutiny.
Dělené elektromagnetické průtokoměry lze použít pro obousměrné měření průtoku, což znamená, že mohou měřit průtok tekutiny v dopředném i zpětném směru. Existuje však několik problémů, které je třeba v takových aplikacích vyřešit:
1. Konfigurace elektrody: Obousměrný průtok vyžaduje specializovanou konfiguraci elektrody v rámci děleného elektromagnetického průtokoměru. Inženýři musí navrhnout elektrody tak, aby přesně detekovaly směr proudění. Tato konfigurace může zahrnovat více párů elektrod strategicky umístěných podél průtokové cesty, aby bylo zajištěno přesné měření v dopředném i zpětném směru.
2. Zpracování signálu: Pokročilé algoritmy zpracování signálu jsou nezbytné pro rozlišení mezi kladným a záporným směrem toku. K přesné interpretaci elektrických signálů generovaných elektrodami se používají techniky zpracování signálu, jako je fázové srovnání a analýza tvaru vlny. Tyto algoritmy musí být dostatečně sofistikované, aby rozlišovaly mezi signály generovanými během dopředného a zpětného toku a zajistily přesné měření bez ohledu na směr toku.
3. Kalibrace nulového průtoku: Přesná kalibrace nulového průtoku je kritická pro obousměrné měření průtoku. Stanovení spolehlivé základní linie zajišťuje, že i ten nejmenší průtok, včetně zpětného toku, lze detekovat a měřit. Přesné metody kalibrace se používají k vynulování jakýchkoli chyb offsetu, což umožňuje průtokoměru citlivě reagovat na minimální průtoky v obou směrech.
4. Změna vlastností kapaliny: Když se změní směr proudění, vlastnosti kapaliny se mohou měnit, jako je viskozita, hustota nebo vodivost. Tyto změny mohou ovlivnit přesnost průtokoměru. Pro zohlednění těchto změn jsou implementovány kompenzační techniky, včetně úprav v reálném čase na základě vlastností kapaliny. Kromě toho musí kalibrační postupy zohledňovat tyto změny, aby byla zachována přesnost měření.
5. Zpětné proudění a turbulence: Obousměrné proudění může vytvářet zpětné proudění a turbulence v potrubí, což vede k poruchám proudění. Takové poruchy mohou ovlivnit stabilitu a přesnost měření průtoku. Prvky pro úpravu toku, jako jsou rovnací lopatky a usměrňovače toku, jsou často začleněny před a za průtokoměrem, aby se minimalizovaly turbulence. Tyto prvky pomáhají dosáhnout stabilního a jednotného profilu průtoku a zajišťují přesná měření.
6. Údržba a čištění: Obousměrné proudění může způsobit nerovnoměrné opotřebení elektrod a výstelky v důsledku změn v profilu proudění. Pravidelná údržba, včetně čištění a kontroly, je nezbytná, aby se zabránilo usazování a aby elektrody a výstelka zůstaly v optimálním stavu. Správné postupy údržby prodlužují životnost průtokoměru a udržují jeho přesnost v průběhu času.
7. Interpretace dat: Interpretace dat výstupu z průtokoměru vyžaduje důkladné pochopení obousměrných vzorců proudění. Inženýři a operátoři musí správně analyzovat data toku s ohledem na možnost zpětného toku. Nesprávná interpretace by mohla vést k chybným závěrům o monitorovaném procesu, což by zdůrazňovalo potřebu znalého personálu pro analýzu a interpretaci dat.
Dělený elektromagnetický průtokoměr
Dělený elektromagnetický průtokoměr
