Úprava signálu v integrovaných snímačích hladiny je zásadní pro zajištění přesných a stabilních měření. Obvykle se s ním zachází takto:
Zesílení: Nezpracované signály ze snímačů hladiny se často vyznačují nízkou amplitudou, zejména v případech, kdy je měřená veličina jemná, jako například v případě měření hladiny kapalin.
K zesílení těchto slabých signálů se běžně používají přesné operační zesilovače, které zajišťují, že jsou v optimálním rozsahu pro další zpracování.
Pečlivě se zohledňuje faktor zesílení, aby nedocházelo k saturaci signálu, která by mohla vést k nepřesnostem měření.
Filtrování: Pro eliminaci nežádoucího šumu a rušení jsou analogové filtry strategicky umístěny v cestě signálu.
Nízkofrekvenční filtry jsou nástrojem pro tlumení vysokofrekvenčního šumu, který může být zaváděn elektrickým zařízením nebo faktory prostředí.
Vysokofrekvenční filtry se používají k eliminaci nízkofrekvenčního šumu, jako je drift v základním signálu snímače.
Linearizace: Mnoho technologií snímání hladiny vykazuje nelineární charakteristiky, takže linearizace je pro přesná měření nezbytná.
Polynomiální nebo po částech lineární funkce se často používají k mapování výstupu senzoru na skutečnou úroveň konzistentním a lineárním způsobem.
To zajišťuje, že vztah mezi výstupem senzoru a fyzickou úrovní je předvídatelný a opakovatelný.
Teplotní kompenzace: Změny teploty mohou ovlivnit přesnost měření hladiny, zejména ve venkovním nebo průmyslovém prostředí s kolísajícími teplotami.
Teplotní senzory, často integrované do převodníku, monitorují podmínky prostředí.
Pokročilé kompenzační algoritmy upravují výstupní signál na základě teploty pro zmírnění chyb způsobených tepelnými účinky na snímací prvek.
Stabilita referenčního napětí: Stabilní referenční napětí je rozhodující pro zachování přesnosti celého měřicího systému.
Napěťové referenční obvody, jako jsou přesné napěťové regulátory nebo bandgap reference, se používají k zajištění konzistentní reference pro úpravu signálu.
Mohou být implementovány monitorovací a zpětnovazební mechanismy, aby se zajistilo, že referenční napětí zůstane ve specifikovaných tolerancích.
Digitální zpracování signálu (DSP): Techniky digitálního zpracování signálu přispívají ke zvýšení kvality měřeného signálu v digitální doméně.
Algoritmy DSP lze použít pro adaptivní filtrování, redukci šumu a úpravu signálu.
Tyto algoritmy jsou často implementovány v mikrokontrolérech nebo specializovaných DSP čipech ve vysílači.
Kalibrace: Pravidelné kalibrační postupy zahrnují úpravu obvodů pro úpravu signálu tak, aby byly vyrovnány se známými referenčními body.
Kalibrační koeficienty mohou být uloženy digitálně a aplikovány v reálném čase pro korekci jakéhokoli posunu nebo změn v charakteristikách snímače.
Kalibrační postupy jsou obvykle součástí běžné údržby, aby byla zajištěna trvalá přesnost.
Funkce detekce chyb a diagnostické funkce: Vysílače mohou obsahovat samodiagnostické funkce pro identifikaci chyb v obvodech úpravy signálu.
Abnormality, jako je porucha snímače nebo selhání elektronických součástí, spouštěcí výstrahy nebo chybové kódy.
Diagnostické funkce zvyšují spolehlivost systému tím, že umožňují proaktivní údržbu.
Regulace napájení: Obvody regulace napětí zajišťují stabilní a čisté napájení komponent pro úpravu signálu.
Napěťové špičky nebo výkyvy ve zdroji energie mohou nepříznivě ovlivnit přesnost měření.
Regulátory a filtrační mechanismy jsou implementovány pro zajištění konzistentního napájení.
Průměrování signálu: V dynamických prostředích, kde úroveň prochází rychlými změnami, lze použít průměrování signálu k vyhlazení odchylek.
Algoritmy průměrování, jako jsou klouzavé průměry nebo exponenciální vyhlazování, snižují dopad přechodných poruch na měřený signál.